Společnost Marlo Development se pokouší umlčet kritiku záměru výstavby rezidenční čtvrti v městské části Malín v Kutné Hoře. Projekt potenciálně ohrožuje památkovou hodnotu Kutné Hory zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Argumentace developera je přitom založena na neznalosti legislativy, včetně stavebního zákona.
Český národní komitét ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel) navazuje na své předchozí stanovisko ze dne 2. 10. 2023 v němž z několika hledisek kritizoval návrh výstavby obytného souboru v Kutné Hoře – Malíně. Investor namítl, že postoj ČNK ICOMOS je „zcela bez vazby na jakákoliv platná právní pravidla a že jde o manipulaci s veřejným míněním“.
ČNK ICOMOS se proti takovému výpadu ve stanovisku ohrazuje. „Organizace ICOMOS je podle článků 13 a 14 Úmluvy o ochraně světového dědictví, jejíž je Česká republika signatářem, jednou z oficiálních poradních organizací, kompetentních vyjadřovat se k jakýmkoli potenciálním hrozbám vůči světovému dědictví,“ uvedl profesor Václav Girsa, prezident ČNK ICOMOS.
Prováděcí směrnice pro naplňování Úmluvy o světovém dědictví v článcích 30–37 role poradních organizací dále specifikují. „Úmluva i její Prováděcí směrnice jsou součástí právního řádu České republiky,“ dodává Girsa.
Prováděcí směrnice dále v čl. 112 uvádějí, že plány dalšího rozvoje lokality je třeba uvést do souladu s ochranou památkových hodnot a posuzovat komplexně, a to nejen uvnitř vlastní památky světového dědictví a její nárazníkové zóny, v případě Kutné Hory tedy ochranného pásma Městské památkové rezervace, ale rovněž v širším kontextu. Dotčené území podle uvedeného článku 112 kromě jiného zahrnuje „topografii, přírodní a vystavěné prostředí a další prvky jako infrastrukturu, členění území, prostorovou organizaci a pohledové vztahy“.
„Článek 118bis Prováděcích směrnic dále požaduje, aby členské státy Úmluvy, tedy i Česká republika, dbaly na zajištění posudků EIA a HIA (Heritage Impact Assessment) u projektů plánovaných jak uvnitř statků světového dědictví, tak v jejich širším okolí,“ uvedl docent Martin Horáček, viceprezident ČNK a člen mezinárodních vědeckých výborů ICOMOS.
Tato posouzení mohou vyznít pozitivně, či negativně, anebo přispět k nalezení vhodných alternativ. „Státy jsou podle článku 172 Prováděcích směrnic vyzvány, aby informovaly o záměrech schválit v lokalitách chráněných Úmluvou novou výstavbu, která by mohla ovlivnit výjimečnou světovou hodnotu památky,“ dodává Horáček. ČNK ICOMOS od výše uvedeného jasně odvozuje své právo se k návrhu společnosti Marlo Development vyjadřovat, stejně tak jako případnou pravomoc Výboru pro světové dědictví ke vstupu do této diskuse, píše ve stanovisku.
„Zajištění korektních posudků dopadů plánovaného projektu v kontextu světové památky, včetně související infrastruktury a vizuálních projevů v panoramatu Kutné Hory, je proto zcela legitimním a pochopitelným požadavkem,“ připomíná Horáček developerovi.
Z hlediska zpochybnění právních předpisů obecně ČNK ICOMOS rovněž připomíná paragrafy 18, 19 a 55a Zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v jeho aktuálním znění zákona č. 283/2021, kde se mezi cíle kvalitního územního plánování řadí ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot ve veřejném zájmu a v úkolech územního plánování se vyžaduje ohled na stávající charakter a hodnoty území v případě umisťování staveb nových. „Pokud je to nezbytné, pak se obcím a příslušným orgánům státní správy umožňuje projednat korekce územního plánu formou zkráceného postupu. Urychlená regulace dotčeného území by byla v tomto případě na místě kvůli statutu světového dědictví památek v blízkosti stavebního záměru i kvůli subtilní sídelní struktuře Malína,“ dodává Horáček k možnostem řešení, které má vedení města Kutná Hora k dispozici.
ČNK ICOMOS je přesvědčen, že vysoká kvalita návrhu a ochrana památkových hodnot dotčeného území i dosavadního charakteru vesnice Malín jsou v zájmu všech zúčastněných stran. Vyzývá proto investora, aby se zdržel napadání oponentů svého návrhu, a místo toho usiloval o nalezení konsenzuálního řešení z hlediska mezinárodně uznaných hodnot architektonického a urbanistického dědictví Kutné Hory, jakož i s ohledem na názor širší veřejnosti, jak je to ve vyspělé kulturní a demokratické společnosti obvyklé.
