Členská zóna

Historickému centru Prahy hrozí zařazení na Seznam světového dědictví v ohrožení

24
Říjen 2019
Čtvrtek

Z Centra světového dědictví UNESCO (WHC) a centrály Mezinárodní rady pro památky a sídla ICOMOS byla ministerstvu kultury a hlavnímu městu Praze doručena závěrečná zpráva Společné monitorovací mise. Adresáti zprávu dosud nezveřejnili. Ze závěrečné zprávy vyplývá, že je chráněné Historické centrum Prahy ohroženo. Mise mapovala stav památky UNESCO v březnu 2019. Komisaři UNESCO vyjádřili politování nad nečinností státní správy při ochraně Historického centra Prahy.

„Reaktivní monitorovací mise z roku 2019 vyjadřuje politování, že smluvní stát nereagoval na obavy, doporučení a žádosti o řadě rozsáhlých rozvojových projektů navrhovaných uvnitř nárazníkové zóny, památky a širším okolí, vyjádřené v předchozích zprávách z misí, ani na rozhodnutí Výboru požadující plán na omezení výškových budov s cílem zabránit vizuálnímu narušení historické městské krajiny v Praze,“ uvádí komisaři UNESCO a ICOMOS ve zprávě z mise. Soubor nezbytných opatření schválený Výborem pro světové dědictví přitom monitorovací mise vypracovala v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány už v roce 2010.

„Zprávy z misí hovoří vždy diplomatickou řečí. Pokud už takto zmiňuje a konkrétně vytýká chyby, jedná se o závažné porušení podmínek, k jejichž dodržování se Česká republika zavázala spolu se zápisem Prahy na seznam světového dědictví UNESCO,“ říká ke zprávě prof. Václav Girsa, president Českého národního komitétu ICOMOS.

 „Mise má za to, že pokud jde o ochranu dědictví, jsou památky obecně v dobrém stavu, nicméně na stav ochrany má v současné době vliv řada negativních faktorů, které představují potenciální nebezpečí pro výjimečnou světovou hodnotu statků a ohrožují jejich autentičnost a integritu,“ pokračují komisaři. Mise v tomto bodě ocenila zlepšení stavu některých dříve zanedbaných objektů, jako je třeba nyní opravené Národní muzeum, ale současně upozornila na negativní vliv převýšených novostaveb a nástaveb v památkové rezervaci, které kumulativně narušují historickou střešní krajinu města. Například u budovy „Drn“ na Národní třídě konstatuje, že je vyšší o dvě patra, než by měla být, což vytváří nebezpečný precedens pro další nežádoucí navyšování budov v historickém centru.

Komisaři ve zprávě zmiňují také odstavec 179 prováděcí směrnice Úmluvy, která specifikuje podmínky zařazení památky na Seznam světového dědictví v ohrožení. „Být zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO je pro Českou republiku velká pocta, o kterou usiluje každá kulturní země. Být případně ze seznamu vyřazen představuje mezinárodní ostudu,“ dodal doc. Josef Štulc, vicepresident ČNK ICOMOS.

Mise se zaměřila podrobně na několik oblastí, jednou z nich jsou negativní zásahy výškových budov na Pankrácké pláni do panoramatu města. Konkrétně pojmenovává dostavbu předimenzované stavby V Tower (pod původním názvem Epoque), dosahující výšky 104 metrů. „Navzdory námitkám Výboru pro světové dědictví, který po misi v roce 2008 doporučil pro nové budovy v tzv. Pankráckém pentagonu horní hranici 60 až 70 metrů,“ uvádí zpráva. Pankrácký pentagon je území pětiúhelníkového tvaru, ohraničené ulicemi Na Pankráci, Na Strži, Milevská, Pujmanové a Hvězdova, kde je stanoven tento výškový limit. „Mimo tzv. pentagon by na Pankrácké pláni neměla být povolena výstavba budov vyšších, než je obecně výška budov v okolí,“ uvádí dále zpráva a současně vyzývá Českou republiku, aby zajistila, že nebude pokračovat projekt výstavby Rezidence park Kavčí hory společnosti Central Group.

UNESCO se nebrání nové výstavbě v ochranném pásmu Historického centra Prahy, příkladem je misí pozitivně vyhodnocený projekt Smíchov City, který bude vhodně začleněn do stávající historické struktury města. „Rozvoj aktuálně plánovaný na Smíchově nevyvolává obavy v souvislosti s lokalitou památky světového dědictví,“ došli k závěru komisaři.

Mezi hrozbami pro Historické centrum Prahy uvádí zpráva i připravovaný nový stavební zákon, který nepočítá se závaznými stanovisky památkářů a zavádí takzvanou fikci souhlasu. „Obzvláště znepokojivá je skutečnost, že stanoviska některých oficiálních orgánů se nadále nebudou považovat za závazná stanoviska, navrhované zavedení fikce souhlasu státní správy by na základě zkušeností v jiných jurisdikcích nebylo pozitivním krokem k ochraně památek,“ uvádějí komisaři. Ve své zprávě zdůrazňují, že Centrum světového dědictví UNESCO má být smluvním státem informováno o vypracovávání návrhů na reformu stavebního zákona a o jeho dopadech na správu památek kulturního dědictví.

Mise specifikovala řadu dalších nedostatků v jednotlivých částech Prahy a také v návrhu Metropolitního plánu, který požaduje přepracovat a uvést do souladu s Plánem správy památky světového dědictví a také s připomínkami ministerstva kultury. Zpráva doporučuje provedení komplexních opatření ze strany České republiky s cílem eliminovat hrozby pro výjimečnou světovou hodnotu památky a také zabránit dalším ztrátám autentičnosti, integrity a městské soudržnosti města, včetně provádění posouzení dopadů na kulturní dědictví (HIA) dle metodiky ICOMOS.

„Zde je třeba znovu zdůraznit diplomatický jazyk zprávy. Použité termíny jako ‚doporučuje, mělo by být, velmi pečlivě zvážit, zda je žádoucí‘ a podobně je tedy potřeba brát opravdu velmi vážně,“ říká prof. Václav Girsa.

Nyní je na hlavním městě Praze a České republice, aby započaly s nápravou tohoto stavu. To, jak se k tomu postaví, vyhodnotí Výbor pro světové dědictví na svém 44. zasedání, které se uskuteční v roce 2020. Na něm bude v případě potvrzení zjištěného či potenciálního ohrožení výjimečné světové hodnoty statku (Historického centra Prahy) posouzeno jeho možné zapsání na Seznam světového dědictví v ohrožení.

Soubor doporučení, která by měla být provedena s cílem zvládat potenciální hrozby a chránit charakteristické rysy, jež vyjadřují výjimečnou světovou hodnotu památky:

Strategická doporučení (SD) týkající se části 001, Historického centra: 

SD 01: Vyjádření v sekci prohlášení o výjimečné světové hodnotě o integritě, že „Regulaci potřebnou pro harmonickou integraci moderních zásahů do historického městského prostředí zaručuje zákon o státní památkové péči,“ musí být uváděno do praxe. Je nezbytné bránit návrhům, které zahrnují slučování historických pozemků, demolice budov, které pozitivně přispívají k výjimečné světové hodnotě, nebo výstavbu nových budov, které jsou příliš vysoké, příliš objemné nebo příliš utilitární pro svůj urbanistický kontext nebo místo ve výhledu na ně nebo z nich. 

SD 02: Ministerstvo kultury by mělo prosazovat uplatňování posouzení dopadů na dědictví v souladu s pokyny ICOMOS v rámci procesu posuzování dopadu významných politik a projektů na výjimečnou světovou hodnotu Prahy. 

Krátkodobá doporučení týkající se části 001, Historického centra 

V souvislosti s navrhovanými změnami stavebního zákona a postupem vydávání stavebních povolení: 

D 01: Centrum světového dědictví by mělo být informováno o vypracovávání návrhů na reformu stavebního zákona v souvislosti s potenciálními dopady na správu památek kulturního dědictví. 

V souvislosti s návrhem Plánu správy: 

D 02: Plán správy by měl být propracovaný tak, aby cesty k plnění cílů a opatření potřebných k zachování identifikovaných charakteristických rysů výjimečné světové hodnoty části 001 památky světového dědictví v jejím prostředí byly jasně určeny, s jasně vymezenými odpovědnými organizacemi a (v příslušných případech) časovým harmonogramem pro dokončení. 

D 03: Cíle územního plánování nově vzniklého Plánu správy potřebné pro zachování výjimečné světové hodnoty části 001 památky světového dědictví, jejíž charakteristické rysy byly rozpracovány v Plánu správy, by se měly plně odrazit v konečné verzi Metropolitního plánu a být právním nástrojem k jejich provádění, a oba dokumenty by na sebe měly navzájem odkazovat. 

V souvislosti s návrhem Metropolitního plánu: 

D 04: Vznikající návrh Metropolitního plánu by měl být upraven tak, aby: soubor map zahrnoval vymezené památkové rezervace a památky a zejména památky světového dědictví a nárazníkové zóny; se zajistilo, že bude jasně prosazovat a podporovat ochranu dědictví, přičemž nezbytná opatření budou do plánu plně začleněna, a zejména bude v celém plánu výslovně a jasně uvedeno omezení obecných politik v souvislosti s kulturním dědictvím nebo jednodušeji uvedeno, že ochrana určených památek je nadřazena jiným politikám; odstranil výškové limity / navádění ze čtverců mřížky, které úplně nebo z větší části spadají do památkové rezervace (s výjimkou nárazníkové zóny památky světového dědictví, v rámci níž a za níž by se měly řídit potřebou chránit lokalitu památky). 

D 05: Hlavní město Praha by souběžně s dokončením Metropolitního plánu mělo vypracovat regulační plán pro statky světového dědictví v menším měřítku (1:5000), v němž lze stanovit přesnější kontroly na základě historických městských bloků spíše než na základě nahodilé mřížky. 

D 06: Stát by měl uspořádat mezinárodní seminář k projednání návrhu územního plánu hlavního města Prahy za účasti předních specialistů na urbanismus, kteří se podílejí na provádění doporučení UNESCO o historické městské krajině z roku 2011, společně s Úmluvou o ochraně světového dědictví. 

V souvislosti se správou Vltavy a možným zvětšením smíchovské plavební komory:

 D 07: Příslušné orgány, zejména hlavní město Praha, by měly velmi pečlivě zvážit, zda je žádoucí reagovat na komerční poptávku po turisticky zaměřené říční dopravě významným navýšením kapacity infrastruktury. Bylo by vhodnější řídit využívání stávající kapacity, a omezit tak nárůst turistických výletních plaveb, přičemž by se mělo uvažovat o potenciálu jednak říčních autobusů a jednak využívání říční dopravy k podpoře plánovaných velkých stavebních projektů podél břehů, a upřednostňovat jej. Orgány by také měly zvážit, zda je vhodný tolerantní přístup k novým přistávacím místům na řece, jak je stanoven v návrhu Metropolitního plánu, článek 130. 

Ve vztahu k historickým železničním stanicím v rámci památky: 

D 08: Měl by se přehodnotit hlavní plán pro východní část Masarykova nádraží, aby nedošlo k nepřiměřenému omezování možností budoucího zlepšování magistrály a zejména možnosti jejího začlenění mezi železniční a říční přechod na sever, v souladu s doporučením 3 mise z roku 2010. V obou případech je nezbytné maximalizovat propojení napříč sousedními částmi města a v rozložení nových městských bloků využívat potenciál výhledů na horu Vítkov na východě a budovy Muzea hlavního města Prahy (zejména na jeho severojižní ose) na severu. 

D 09: Stát by prostřednictvím Magistrátu hlavního města Prahy měl využít své pravomoci k vyvlastnění bývalého nádraží Vyšehrad a předat jej jinému investorovi, který bude ochoten a schopen jej opravit a znovu zprovoznit. 

D 10: Stát by měl Centru světového dědictví předložit podrobnosti o možnostech budoucího železničního mostu, aby je mohly přezkoumat poradní orgány. 

V souvislosti s rozvojem výškových budov na Pankrácké pláni v panoramatu z Pražského hradu: 

D 11: V souladu s doporučením z roku 2008 by nové nebo náhradní budovy uvnitř tzv. pentagonu neměly přesáhnout výšku 60–70 m. 

D 12: Mimo tzv. pentagon by na Pankrácké pláni neměla být povolena výstavba budov vyšších než je obecně výška budov v okolí a výškové omezení by mělo být příslušným způsobem upraveno i ve vznikajícím návrhu pražského Metropolitního plánu. Stát by měl také podniknout všechny přiměřené kroky k zajištění, že projekt výstavby Rezidence Park Kavčí hory nebude pokračovat. 

V souvislosti s navrhovanými transformačními zónami, zejména bývalými železničními pozemky: 

D 13: Před schválením jakéhokoliv projektu by veškeré nové návrhy výškových budov (vyšších než 10 pater) v prostoru přestavby Nákladového nádraží Žižkov, včetně přesných vizualizací jejich vzhledu z Hradu, měly být předloženy k přezkumu poradním orgánům Centra světového dědictví v souladu s odstavcem 172 prováděcí směrnice. 

D 14: Pro nově vznikající hlavní plány pro transformační oblasti Bubnů a Rohanského ostrova by mělo být provedeno posouzení dopadu na dědictví založené na přesných vizuálních zobrazeních ze všech významných pohledů a mělo by být předloženo poradním orgánům Centra světového dědictví ke kontrole. Hlavní plány by v případě potřeby měly být změněny v souvislosti s výsledkem a doporučeními tohoto posouzení, aby se zabránilo poškození výjimečné světové hodnoty statku světového dědictví. 

Střednědobá doporučení týkající se části 002, Průhonický park 

D 15: V zájmu řešení současných rizik, včetně objemů vody při bouří a rizika znečištění, by v souladu se studií 2015/16 měla být před parkem zavedena zvýšená opatření ke zmírnění toku proudu v bouřkových podmínkách, s cílem řešit aktuální rizika. Aby se zabránilo dalšímu zvyšování rizik, měl by se veškerý nový rozvoj v povodí řídit zásadami udržitelného městského odtoku a používat všude, kde je to možné, propustné vnější povrchy. 

D 16: Jakmile se naskytne vhodná příležitost, měly by úřady formálně potvrdit část nárazníkové zóny, které se nachází v okrese Praha-východ, v souladu s nárazníkovou zónou na Praze-západ. 

D 17: V současné době nerozvíjená oblast nárazníkové zóny na jihu od východní části parku by měla zůstat v zemědělském užívání a poskytovat z veřejných komunikací jasný výhled na původní vzhled parku v krajině. Obecně by se mělo odolávat tlaku na uvolnění omezování urbanizace okolo parku stanoveného ve stávajících územních plánech. 

D 18: Revidovaný plán správy pro prvek Průhonice by měl obsahovat konečný plán připravenosti na rizika včetně povodní a měl by se zabývat správou nárazníkové zóny a oblasti za ní, pokud je to nezbytné k ochraně výjimečné světové hodnoty parku.

 

Kontakt

Mluvčí: Jan Štoll

Telefon: 724 736 536

E-mail: media@icomos.cz