24. ročník konference s doprovodnou výstavou a exkurzemi
Ve dnech 17. – 18. 3. 2026 bude v Praze 24. ročník konference Obnova památek s doprovodnou výstavou a exkurzemi pod záštitou a ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Fakultou architektury ČVUT v Praze a Českým národním komitétem ICOMOS. Pořadatelem je vzdělávací společnost STUDIO AXIS – Centrum vzdělávání ve stavebnictví. Tématem pro letošní rok jsou Historické zahrady a jejich vybavení.
* PŘEDNÁŠKY A VÝSTAVA 17. 3. 2026 – úterý – od 9 do cca 17 h – Masarykova kolej, Thákurova 1, Praha 6
* EXKURZE 18. 3. 2026 – středa – Praha
PROGRAM PŘEDNÁŠEK 17. 3. 2026 – úterý – od 9 do cca 17 hodin
Zahájení
Ing. Petr Dolejš – STUDIO AXIS, spol. s r.o., jednatel společnosti
Úvodní slovo
Mgr. František Chupík, Ph.D. – náměstek GŘ NPÚ pro památkovou péči
Zahradní umění a historické parky v doktrinálních dokumentech památkové péče
doc. PhDr. Martin Horáček, Ph.D. – Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, president ČNK ICOMOS
Příspěvek zachytí proměny akcentu na památky zahradního umění v tzv. doktrinálních dokumentech památkové péče. Zaměří se na Florentskou chartu ICOMOS o historických zahradách (1981) a Dokument ICOMOS o historických městských parcích z Nového Dillí (2017), neopomine však ani reference k památkám zahradního umění v textech zaměřených obecněji na péči o architektonické dědictví a historickou kulturní krajinu. Analýza upozorní na dopady mezikulturního dialogu a celostního, environmentalistického pojetí na posuny v pojmové výbavě a cílové priority. Příspěvek prověří, nakolik se zjištěné proměny v přístupu k zahradnímu umění promítají do jeho pozice v agendě Světového dědictví UNESCO.
Obnova historických zahrad v studentských návrzích na Fakultě architektury ČVUT
doc. Ing. arch. Tomáš Efler – vedoucí Ústavu památkové péče, Fakulta architektury ČVUT v Praze
Architektonická výuka se na Ústavu pamákové péče zaměřuje nejen na obnovu památkově hodnotných objektů a konverze historických staveb pro nové využití, ale předmětem studentských prací je také obnova historických zahrad a parků a regenerace kulturní krajiny ve vazbě na řešení lokálních problémů kulturního dědictví naší země.
Literární zahrada Portoghesi Massobrio: rozměr člověka a rozměr architekta
Dott. Jana Michalčáková, Ph.D. et Ph.D. – NPÚ, Metodické centrum Heritage Science, ÚOP v Olomouci
Příspěvek se zaměřuje na současnou zahradní tvorbu a přináší zamyšlení nad estetickým významem zahrady a významem estetiky pro památkovou péči zahrad. Na příkladu Literární zahrady Portoghesi Massobrio, která se rozkládá na 3 ha, vznikala v letech 1973 – 2023 a v roce 2023 získala cenu Nejkrásnější park Itálie demonstruje ideální propojení bydlení, ateliéru a výjimečné zahrady, ve které člověk rozvíjí svůj vztah s přírodou a buduje tak „estetický předmět“.
Předprojektová příprava obnovy památky zahradního umění
Ing. Radek Pavlačka – autorizovaný krajinářský architekt, vedoucí ateliéru krajinářské tvorby ZAHRADA Olomouc s.r.o.
Dlouhodobý trend považovat zahradu jako srovnatelné dílo s jakoukoliv stavbou je v současné době již překonaný. Přednáška odpoví na otázky co je to zahradní dílo, v čem se liší od stavebního díla, bude prezentovat zcela odlišnou metodiku stavebně historického průzkumu i metodu obnovy díla. Seznámí posluchače se souborem analýz v rámci předprojektové přípravy a bude prezentovat možnosti navazujícího stupně projektu a sice formu památkového záměru obnovy a varianty studie jako koncepčního materiálu pro jednotlivé fáze projektu stavby.
Drobná zahradní architektura v památkách zahradního umění
Ing. Lenka Křesadlová, Ph.D. – NPÚ, ÚOP v Kroměříži
Bude představena základní typologie, funkce a role „drobné zahradní architektury“ v kompozici zahrad a parků v jednotlivých etapách vývoje zahradního umění, a to na základě dílčích výstledků projektu NAKI Identifikace, interpretace a typologie hmotné struktury památek zahradního umění.
„Podzemní“ stavby v zahradách
Mgr. Jiří Janál – NPÚ, ÚOP v Kroměříži
Bude představena identifikace, výzkum, ochrana a prezentace součástí kompozice zahrad a parků nacházejících se pod povrchem země. Jedná se především o vodovodní a odpadní systémy, základy zaniklých zahradních staveb apod. Příspěvek bude zaměřen nikoli na archeologii obecně (archeologii v zahradách), ale přímo na pozůstatky jednotlivých vývojových etap příslušné památky zahradního umění (zahradní archeologie).
Udržitelný přístup k osvětlení v historických zahradách – mezi estetikou a ochranou prostředí
Ing. arch. Lenka Maierová, Ph.D. – Fakulta stavební ČVUT v Praze
Noční osvětlení drobných staveb v historických zahradách představuje specifickou disciplínu na pomezí architektury, krajinářství a světelného designu – proces hledání rovnováhy mezi estetickým působením světla, zachováním historické autenticity a ochranou přírodního prostředí. Současná LED technologie umožňuje širokou volbu barevného tónu světla, jeho intenzity a směrování a tím ovlivňují nejen estetické vnímání světelných scén, ale i dopad na rostlinná a živočišná společenstva v okolí. Výsledky našich testů ukazují, že teplé světlo s nízkou intenzitou lépe podporuje čitelnost architektonických prvků, nenarušuje genius loci a minimalizuje dopady na biodiverzitu i světelné znečištění.
Historické oranžérie a pěstební skleníky na území Čech a Moravy
Ing. Dana Šestáková-Hladíková – NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem
Příspěvek je zaměřen na specifickou kategorii architektonického dědictví, které je nedílnou součástí mnoha areálů historických zahrad a parků. Ve své době významné společenské téma – pěstování exotických a teplomilných rostlin ve středoevropském regionu, kde se klimatický průběh roku výrazně liší od zemí původu těchto rostlin, se kultura pěstování propsala do výstavby specializovaných staveb oranžerií, fíkoven a ananasoven, později doplňovaných či nahrazovaných modernějšími pěstebními skleníky, kde byly rostliny uchovávány v zimních měsících. V příspěvku budou představeny stavební a konstrukční specifika těchto objektů a příklady zachovaných autentických objektů či dobře provedených rekonstrukcí.
Quo vadis, památková péče v zahradách?
Ing. Zdeněk Novák – generální ředitel, Národní zemědělské muzeum, s. p. o.
Okrasná zahrada je složená z různých prvků promyšleně umístěných v její ploše. V anglicky mluvících zemích se používá pro souhrn všech vegetačních prvků praktický termín softscape. Cesty a schodiště, zdi a terasy, drobné stavby, umělecká díla aj. jsou další prvky zahrady, které jsou ve svém souhrnu v anglicky mluvících zemích nazývány hardscape. Zatímco při obnově hardscape, jsou vyžadovány přísné metodické postupy, obnova softscape, tedy klíčových vegetačních prvků, bez kterých by evropská zahrada nebyla považována za zahradu, je v některých případech již metodicky zakotvena, ale málokdy je orgány památkové péče vyžadována a odbornou organizací státní památkové péče navrhována. Srovnání se zahraničím může být impulsem pro efektivnější péči pro naše historické zahrady, z nichž ty nejvýznamnější jsou zapsány na Seznam světového dědictví a jsou tedy součástí kulturního pokladu celého lidstva.
Obnova Vrchnostenské zahrady na Pernštejně
doc. Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D. – Atelier Krejčiříkovi
Na příkladu realizované obnovy zahrady na Pernštejně bude představena pietní metoda obnovy, která vychází z podrobných průzkumů a maximálnímu zachování původní materie v rámci obnovy technických prvků. Vegetační prvky jsou obnovovány s důrazem na dochovaný sortiment a jeho vrácení do zdokumentovaných způsobů použití.
Park na Slovanském náměstí, Brno – Královo Pole
Ing. Zdeněk Sendler – Atelier zahradní a krajinářské architektury
Návrh řešení obnovy parku vzešel z architektonické soutěže a principielně navazuje na původní návrh Leberechta Miggeho, je upraven soudobými výrazovými prostředky s ohledem na způsob užívání a možnosti klienta. Z původní kompozice je ponecháno prostorové členění na horní terasu a spodní travnatou plochu. Dále řešení zachovává obvodovou lipovou alej. Cílem řešení bylo vytvoření přátelského prostředí, které formuje jasná prostorová diference, vysoký uživatelský komfort, nenáročná údržba, přehlednost, bezpečnost a bezbariérová dostupnost.
