Vítězem 16. ročníku soutěže o Cenu Břetislava Štorma je Šimon Kříž s návrhem památkové obnovy zámeckého areálu Petrkov. Další ocenění získal projekt revitalizace Domu kultúry Banská Bystrica, a ateliérová práce částečné obnovy Jestřábích bud v Krkonoších. Čestné uznání pak návrh obnovy území uhelného velkolomu ČSA pod zámkem Jezeří. Novinkou v soutěži je cena veřejnosti, tu získal projekt novostavby domu v Náchodě s názvem Pátá věž. Soutěž pořádá Ústav památkové péče FA ČVUT, Tomáš Bistřický a ČNK ICOMOS.
Cílem soutěže je podporovat zájem studentů o obor památkové péče a zvyšovat úroveň jejich připravenosti pro praxi v oblasti péče o kulturní dědictví. Soutěž je zaměřena na oceňování nejkvalitnějších koncepčních studií a projektů studentů, kteří své semestrální, bakalářské a diplomní práce uskutečňují v ateliérech Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT v Praze.
Cenu Břetislava Štorma za rok 2024 získal za vítězný projekt 16. ročníku soutěže student Šimon Kříž. Navrhl památkovou obnovu zámeckého areálu v Petrkově, části obce Lípa, v okrese Havlíčkův Brod. Samotný zámek je kulturní památkou spravovanou Památníkem národního písemnictví a dochoval se ve výjimečně nedotčené podobě. Existují plány na jeho zpřístupnění veřejnosti jako česko-francouzské centrum. Při obnově a konverzi pro kulturní a muzeální účely Šimon Kříž upravil prostory pro stálé expozice, příležitostné výstavy, koncerty, a případně workshopy či konference. Vzal v úvahu i kulturní hodnotu spojenou se životem významného malíře a básníka Bohuslava Reynka.
„Ocenili jsme zodpovědně zpracovaný stavebně historický průzkum, památkové hodnocení a citlivý návrh obnovy komorního areálu, ve kterém žil a tvořil Reynek a jeho žena Suzanne Renaud. Řešení obnovy vytváří předpoklad uchování dosud mimořádně působivé atmosféry vzácného místa formou Hausmusea. Ocenili jsme také zachování střešního skleníku, který byl součástí Reynkova atelieru,“ uvedl předseda poroty architekt Miloslav Hanzl.
Druhé místo získala slovenská studentka Barbora Katarína Tomášiková za návrh revitalizace Domu Kultúry v Banskej Bystrici. Ta počítá s obnovou celého objektu Domu Kultúry v centru města. Budova je atriový monoblok, v současné době uzavřený, nevyužitý a chátrající. „Autorka navrhla profesionální revitalizaci slovenské poválečné moderní architektury z období normalizace, která přináší pozoruhodné podněty jeho zapojení do současného života. Ocenili jsme i citlivý přístup k životnímu prostředí, který upřednostňuje využití existující hmoty budovy, místo náhrady hmotou novou,” dodal Hanzl.
Na třetím místě se umístila ateliérová práce Jestřábí boudy studentky Josefíny Jandákové. Ta navrhla částečnou obnovu dnes už zaniklé skupiny horských bud pod krkonošským vrcholem Vrbatova návrší v okrese Semily. „Návrh oslovil invenčním, ale přitom velmi citlivým připomenutím pěti horských krkonošských bud z předválečné doby. A citlivě pojatým přístupem k vzácné přírodní lokalitě,” dodal Hanzl. Podstatou návrhu je využití původních torz zasazených v terénu, dvě spodní boudy upomínají na svou existenci obnovením obvodových stěn. Horní dvě boudy skýtají zázemí pro pozorovatelny. Atypická bouda u staré cesty je jako jediná obnovena v celé hmotě a nabízí zázemí pro návštěvnickou infrastrukturu s možností výstavního prostoru.
Čestné uznání získal student Mario Barra za projekt Speranza – vize pro Jezeří. Ten představuje alternativní možnost obnovy území velkolomu ČSA v severočeské hnědouhelné pánvi pod zámkem Jezeří v okrese Most, po ukončení povrchové těžby v nadcházejících letech.
„Koncept zahrnuje rozsáhlé krajinářské úpravy, pracuje se střízlivě sníženým rozsahem vodní plochy, jejíž naplnění nebude trvat tisíc let. Uvolněný prostor využívá pro obnovou devíti zaniklých obcí soudobou formou. Kladně hodnoceno je i prezentování odstaveného důlního rypadla jako technického exponátu, včetně jeho úpravy v rámci zpřístupnění,” uvedl Hanzl.
Cenu veřejnosti získal student Kvido Kryštof Klawe za projekt Pátá věž. Ten představuje návrh novostavby bytového domu vyplňující nárožní proluku náchodských ulic Weyrova a Hrašeho v těsné blízkosti Masarykova náměstí. Klawe navrhl střídmý pavlačový bytový dům kombinující pultové a sedlové střechy navazující na městskou zástavbu. „Návrh v historickém kontextu respektuje atmosféru místa. Nárožní objekt, sestavený ze tří hmot, a akcentovaný štítem reaguje na historické prostředí, jehož malebnost posiluje,” dodal Hanzl.
Více podrobností k oceněným návrhům je k dispozici on-line:
- místo: Šimon Kříž, LS 2023/2024, magisterský stupeň, 2. ročník, ateliér Girsa, modul památkové péče. https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/diplomove-prace/77208-pamatkova-obnova-zameckeho-arealu-v-petrkove
- místo: Barbora Katarína Tomášiková, LS 2023/2024, magisterský stupeň, 2. ročník, ateliér Efler, https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/diplomove-prace/77206-revitalizace-domu-kultury-v-banske-bystrici
- místo: Josefína Jandáková ZS 2023/2023, magisterský stupeň, 2. ročník, ateliér Girsa, modul památkové péče. https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/atelierove-prace/61536-jestrabi-boudy
Čestné uznání: Mario Barra, LS 2023/2024, magisterský stupeň, 2. ročník, diplomní projekt, ateliér Girsa. https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/diplomove-prace/77209-speranza-vize-pro-jezeri
Cena veřejnosti: Kvido Kryštof Klawe, ZS 2023/2024, bakalářský stupeň, 1. ročník, ateliér Girsa, https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/atelierove-prace/63133-pata-vez
Cena Břetislava Štorma
První ročník soutěže o Cenu Břetislava Štorma byl vyhlášen v roce 2009. Pro ohodnocení oceněných prací je stanovena částka 30 000 Kč. Cena (první místo) je spojena s finanční odměnou ve výši 15 000 Kč. Pro ohodnocení prací umístěných na druhém a třetím místě, případně pro mimořádné odměny, je určena zbylá část finančních prostředků. Soutěž pořádá Ústav památkové péče Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel). Předsedou poroty je vždy respektovaná osobnost z oboru architektury a památkové péče. V minulých letech se této funkce ujali například historik umění prof. Ivo Hlobil, rektor Akademie výtvarných umění doc. Jiří T. Kotalík či ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.
Břetislav Štorm
Ing. arch. Břetislav Štorm (1907–1960) byl významný český památkář a mnohostranně nadaný umělec. Vynikl jako architekt, ale též jako grafik a ilustrátor. Zabýval se rovněž heraldikou, návrhy nábytku, šperků a liturgických předmětů. Byl činným publicistou, autorem básní, povídek, statí o architektuře a životním stylu. Hlavním zájmem a životním posláním Břetislava Štorma byla záchrana památek. Jeho působení ve státní památkové péči zahrnovalo oblast výzkumu, metodiky i stavebních realizací. Angažoval se při památkových úpravách řady významných objektů, zejména hradů a zámeckých areálů. Podle jeho návrhu a metodického vedení byly prováděny záchranné stavebně restaurátorské práce zejména na hradech Kost, Švihov, Buchlov, Křivoklát a Karlštejn. Významné bylo jeho angažování při úpravách zámků v Chlumci nad Cidlinou, Boskovicích, Klášterci nad Ohří a při rehabilitaci zámeckých zahrad v Jaroměřicích nad Rokytnou, Rájci nad Svitavou, Veltrusích, Mnichově Hradišti, Jemništi či v Liblicích.
Výsledky svých výzkumů publikoval Břetislav Štorm v odborném tisku. Jeho bohaté praktické zkušenosti jsou shrnuty v metodické publikaci Základy péče o stavební památky, která byla vydána posmrtně v roce 1965 Státním ústavem památkové péče v Praze a v moderní edici Národním památkovým ústavem v roce 2007. Tato kniha patří mezi základní a stále vysoce aktuální tituly oboru. Všestranná osobnost Břetislava Štorma je dodnes nedostižným příkladem harmonického spojení vzdělaného badatele, památkáře-metodika a tvůrčího architekta.
Mimořádný přínos Břetislava Štorma pro obor byl oceněn v roce 1999 udělením Ceny Ministerstva kultury České republiky za památkovou péči in memoriam.
