Vítězem 17. ročníku soutěže o Cenu Břetislava Štorma je Štěpán Macek s návrhem Místo zotavení – samota Kluk, který do místa zaniklého barokního statku v Máchově kraji zasazuje nové komunitní centrum sociálních služeb, včetně krajinné úpravy okolí. Další ocenění získaly návrhy obnov zaniklých městských bran Českého Krumlova a oranžerie Státního zámku Zákupy. Čestné uznání pak návrh regenerace obce Měděnec a její propojení s hornickou krajinou Krušných hor (UNESCO). Cenu veřejnosti získal projekt obnovy jihočeského statku ve vsi Kroclov. Soutěž pořádá Ústav památkové péče FA ČVUT, Tomáš Bistřický a Český národní komitét ICOMOS.
Cílem soutěže je podporovat zájem studentů o obor památkové péče a zvyšovat úroveň jejich připravenosti pro praxi v oblasti péče o kulturní dědictví. Soutěž je zaměřena na oceňování nejkvalitnějších koncepčních studií a projektů studentů, kteří své semestrální, bakalářské a diplomní práce uskutečňují v ateliérech Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT v Praze.
Cenu Břetislava Štorma za rok 2025 získal za vítěznou magisterskou diplomovou práci student Štěpán Macek. V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj navrhl na místě zaniklého barokního statku v osadě Kluk nové pobytové komunitní zařízení pro moderní způsob péče o duševní zdraví. „Výjimečně kvalitní návrh jsme ocenili za citlivé včlenění nové zástavby do místní krajiny. Užití místních tradičních stavebních principů spolu s krajinářskými zásahy vytváří harmonické přírodní prostředí – pro tento typ zařízení podstatný,“ uvedl předseda poroty profesor Václav Girsa. Autor využívá v areálu kámen z reziduí pískovcových zdí zaniklých staveb. Dále prvky tradičních sedlových střech a krytých pavlačí, které kombinuje s moderním a úsporně pojatým interiérem. Úprava krajiny v blízkém okolí bývalého statku počítá s vytvořením několika zajímavých terapeutických prvků – posezení v lese u jezírka, meditační hájek či obývák v lese. (Upřesnění: osada Kluk se nachází na pomezí Libereckého a Středočeského kraje v okrese Česká Lípa, Dubá-Doksy)
Druhé místo získal soubor čtyř ateliérových prací, které navrhují obnovu zaniklých historických městských bran Českého Krumlova. Kateřina Veselá se zaměřila na gotickou vnitřní bránu v Radniční ulici, Vojtěch Cuhra na vnitřní Kájovskou bránu, Martin Kovařík Latránskou bránu a Radim Fiala na Horní bránu. „Projekty věrně zasazují původní brány do míst, kde se nacházely. Zajímavostí bylo, že ačkoliv studenti mohli vycházet z výkresů se zaměřením pořízených před zbouráním bran, ukázaly se jako nepřesné. Při přípravě projektů obnov museli detaily a rozměry korigovat i na základě hypotéz vyvozených z podobných staveb. Minimálně Horní bránu by bylo vhodné a poměrně realistické obnovit i ve skutečnosti, velmi by prospěla pohledovému charakteru Horní ulice,“ dodal Girsa.
Na třetím místě se umístila ateliérová práce Štěpánky Beránkové a Lukáše Pokorného, kteří navrhli zdařilou obnovu Oranžerie Státního zámku Zákupy až do fáze projektové dokumentace. Projekt vrací vytápěnou oranžerii do věrohodné původní podoby s šetrným provedením nejnutnějších nových přístaveb. „Současný neutěšený stav zámecké oranžerie v podstatě zakrývá živý plot, projekt by mohl tento problém vyřešit,“ uvedl Girsa.
Čestné uznání získala studentka Pavlína Hudcová za diplomovou práci Měděnec – Paměť hornické krajiny Krušných hor. Zabývá se v ní regenerací obce Měděnec a jejím propojením s okolní krajinou. Urbanistická koncepce vytváří v obci chybějící zázemí pro návštěvníky, podporuje bytovou výstavbu a chybějící občanskou vybavenost v reakci na očekávaný růst turismu spojený se zapsáním krušnohorské hornické krajiny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a přibližuje úzkou vazbu zájmů ochrany přírody, krajiny, památkové péče a lokálního i regionálního rozvoje v kontextu „Turistický ruch spojený s výjimečnými památkami není zlo, jemuž je třeba zamezit. Naopak, je třeba se na něj odpovědně připravit a naplánovat rozvoj místa tak, aby nevznikal nahodile nebo živelně a místní obyvatelé a samospráva z něj mohla mít užitek,“ uvedl Girsa.
Cenu veřejnosti získal David Valenta za ateliérovou práci renovace jihočeského statku ve vsi Kroclov u Českých Budějovic. Student navrhuje úpravy statku pro současné využití, aniž by došlo k narušení jeho historického rázu. Výsledkem je návrh venkovského sídla, které se skládá ze samostatné bytové jednotky pro trvalé bydlení v původně obytné části stavení, původní stodola pak přejímá funkci velkého otevřeného prostoru pro krátkodobé ubytování. „Pojetí renovace zachovává jednoduchý ale malebný ráz venkovského statku, do jinak nevyužívaných prostor vkládá nové funkce s ekonomickým potenciálem, které mohou podpořit údržbu takto rozsáhlého stavení,“ hodnotí Girsa. V současném kontextu masivně realizovaných úsporných energetických a sanačních stavebních adaptací historického stavebního fondu je právě důraz na individuální, poučený a interdisciplinární přístup k obnově historických staveb a uchování jejich kvalit velmi aktuální.
Více podrobností k oceněným návrhům je k dispozici on-line:
- místo:
Štěpán Macek, ZS 2024, magisterský stupeň, Ústav památkové péče,
https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/diplomove-prace/104514-misto-zotaveni-samota-kluk
- místo:
Kateřina Veselá, LS 2025, magisterský stupeň, 4. ročník, ateliér Ateliér Girsa – Čtverák,
https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/atelierove-prace/110974-vnitrni-brana-v-radnicni-ulici
Vojtěch Cuhra, LS 2025, magisterský stupeň, 5. ročník, ateliér Ateliér Girsa – Čtverák,
https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/atelierove-prace/110931-vnitrni-kajovska-brana
Martin Kovařík, LS 2025, magisterský stupeň, 5. ročník, ateliér Ateliér Girsa – Čtverák,
https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/atelierove-prace/110318-latranska-brana
Radim Fiala, LS 2025, magisterský stupeň, 4. ročník, ateliér Ateliér Girsa – Čtverák,
https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/atelierove-prace/108573-horni-brana
- místo:
Štěpánka Beránková, Lukáš Pokorný, ZS 2024, magisterský stupeň, 5. ročník, ateliér Ateliér Girsa – Čtverák,
https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/atelierove-prace/89667-obnova-oranzerie-v-zakupech
Čestné uznání:
Pavlína Hudcová, LS 2024, magisterský stupeň, diplomní projekt, Ústav památkové péče
https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/diplomove-prace/112934-medenec-pamet-hornicke-krajiny-krusnych-hor
Cena veřejnosti:
David Valenta, LS 2025, magisterský stupeň, 4. ročník, Ateliér Efler – Studio vernakulární architektury
https://www.fa.cvut.cz/cs/galerie/atelierove-prace/109592-kroclov-statek-pro-milen-k-u
Cena Břetislava Štorma
První ročník soutěže o Cenu Břetislava Štorma byl vyhlášen v roce 2009. Pro ohodnocení oceněných prací je stanovena částka 30 000 Kč. Cena (první místo) je spojena s finanční odměnou ve výši 15 000 Kč. Pro ohodnocení prací umístěných na druhém a třetím místě, případně pro mimořádné odměny, je určena zbylá část finančních prostředků. Soutěž pořádá Ústav památkové péče Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel). Předsedou poroty je vždy respektovaná osobnost z oboru architektury a památkové péče. V minulých letech se této funkce ujali například historik umění prof. Ivo Hlobil, rektor Akademie výtvarných umění doc. Jiří T. Kotalík či ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.
Břetislav Štorm
Ing. arch. Břetislav Štorm (1907–1960) byl významný český památkář a mnohostranně nadaný umělec. Vynikl jako architekt, ale též jako grafik a ilustrátor. Zabýval se rovněž heraldikou, návrhy nábytku, šperků a liturgických předmětů. Byl činným publicistou, autorem básní, povídek, statí o architektuře a životním stylu. Hlavním zájmem a životním posláním Břetislava Štorma byla záchrana památek. Jeho působení ve státní památkové péči zahrnovalo oblast výzkumu, metodiky i stavebních realizací. Angažoval se při památkových úpravách řady významných objektů, zejména hradů a zámeckých areálů. Podle jeho návrhu a metodického vedení byly prováděny záchranné stavebně restaurátorské práce zejména na hradech Kost, Švihov, Buchlov, Křivoklát a Karlštejn. Významné bylo jeho angažování při úpravách zámků v Chlumci nad Cidlinou, Boskovicích, Klášterci nad Ohří a při rehabilitaci zámeckých zahrad v Jaroměřicích nad Rokytnou, Rájci nad Svitavou, Veltrusích, Mnichově Hradišti, Jemništi či v Liblicích.
Výsledky svých výzkumů publikoval Břetislav Štorm v odborném tisku. Jeho bohaté praktické zkušenosti jsou shrnuty v metodické publikaci Základy péče o stavební památky, která byla vydána posmrtně v roce 1965 Státním ústavem památkové péče v Praze a v moderní edici Národním památkovým ústavem v roce 2007. Tato kniha patří mezi základní a stále vysoce aktuální tituly oboru. Všestranná osobnost Břetislava Štorma je dodnes nedostižným příkladem harmonického spojení vzdělaného badatele, památkáře-metodika a tvůrčího architekta.
Mimořádný přínos Břetislava Štorma pro obor byl oceněn v roce 1999 udělením Ceny Ministerstva kultury České republiky za památkovou péči in memoriam.
